Ve své práci vycházím z psychoterapie zaměřené na klienta podle C. R. Rogerse. Tento přístup vychází z předpokladu, že člověk má schopnost lépe porozumět sobě, svým potřebám a vlastní situaci a hledat způsob, jak se s ní vyrovnat nebo ji změnit.
Úlohou terapeuta proto není rozhodovat za klienta ani mu předkládat hotová řešení. Důležité je vytvořit vztah a prostředí, ve kterém je možné otevřeně mluvit o vlastních myšlenkách, pocitech a zkušenostech bez obavy z hodnocení.
V průběhu rozhovoru se věnujeme tomu, co je pro Vás v dané chvíli důležité. Terapeut se snaží co nejlépe porozumět tomu, jak svou situaci prožíváte, a může pomáhat otázkami, zpětnou vazbou nebo pojmenováním souvislostí, které se během rozhovoru objevují.
Směr a tempo terapie nejsou předem pevně stanovené. Vycházejí z Vaší situace a z toho, čemu se potřebujete věnovat.
Klient je v tomto přístupu aktivním účastníkem terapie. Terapeut jej nevede podle předem připraveného návodu, ale doprovází jej při hledání vlastního porozumění a vlastních možností.
Základem tohoto procesu je empatie, přijetí a autenticita. Cílem není přizpůsobit člověka nějakému obecnému vzoru, ale vytvořit podmínky, ve kterých může lépe rozumět sobě a rozhodovat o svém životě s větší jistotou a svobodou.